14. října 2013

Eva Voldřichová Beránková: Několik poznámek k Proustovu vypravěči (Francouzský institut, 06/2013)

Už od svého prvního vydání v letech 1913-1925 vzbuzovalo Hledání ztraceného času otázky po míře autobiografičnosti, kterou toto impozantní sedmisvazkové dílo vykazuje. Marcel Proust byl, jak známo, k jakýmkoli životopisným pokusům poměrně skeptický. Nevěřil, že by bylo možná sepsat skutečně hodnotné dílo o sobě samém. Ve „Dnech četby“ (Pastiše a rozmanitosti, 1919) k tomuto tématu poznamenává: „Protože chtěli zanechat svůj portrét budoucím pokolením, Fromentin a Musset ho, navzdory svým talentům, vykreslili dosti chabý. […] jejich nezdar je poučný.“(1)

7. dubna 2013

Kniha jako místo, kde se život konečně stává sám sebou

[...] neboť život nás natolik zklamává, že nakonec věříme, že literatura s ním nemá nic společného, a jsme pak ohromeni, když vidíme, že ty vzácné představy, které nám předvedly knihy, se zcela náhodně, zcela přirozeně a beze strachu, že ztratí svoji originalitu, vystavují na odiv přímo uprostřed každodenního života [...] (VII, s. 87).


15. února 2013

S Proustem v ruce je život hezčí

Je opravdu Marcel Proust tak těžce přístupný autor? Rozhovor na dané téma mezi Evou Beránkovou, Jiřím Pelánem, Josefem Fulkou a Martinem Charvátem byl otištěn v Lidových novinách, v příloze Orientace. Moderoval jej a pro vydání připravil Jiří Peňás.

6. února 2013

Hledání pravdy Marcela Prousta

Dílo Marcela Prousta Hledání ztraceného času je opředeno mnoha mýty; za všechny jmenujme jen názor, že Proustova poetika je těžkopádná, zaplavující a zároveň suchopárná, a že se celých tři tisíce stran „vlastně nic neděje“.

5. února 2013

Léčba Proustem (Úvod k novému vydání)


Bezmála čtvrtstoletí uplynulo od posledního českého vydání Hledání ztraceného času. To je dosti dlouhá doba. Uvážíme-li, že v řadě takzvaně vyspělých evropských zemí si můžete toto u nás prakticky nedostupné základní dílo nejen francouzské, ale i světové literatury, zakoupit v každém větším knihkupectví, je na místě položit si otázku, jaký vlastně měla a má česká společnost k Hledání vztah.

Když jsem nedostal denní dávku Prousta, měl jsem absťák

Hledání ztraceného času francouzského spisovatele Marcela Prousta, jedno z nejslavnějších děl světové literatury, vyšlo právě těchto dnech po skoro čtvrtstoletí v českém překladu. Zasloužil se o to pražský nakladatel Michal Rybka. Románový cyklus vyšel v kartonovém boxu s reprodukcí slavného obrazu Georgese Seurata Nedělní odpoledne na ostrově La Grande-Jatte, která tvoří hřbety jeho sedmi dílů.

Zjevení na pultech knihkupců. Proustův kompletní román

PRAHA - Kompletní díla literárních klasiků jsou na knižním trhu zastoupena skromně. O to víc zaujme nové vydání sedmidílného románu Hledání ztraceného času od Marcela Prousta. Dílo považované za jedno ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury, vydalo nakladataleství Rybka Publishers.

1. února 2013

Text Josefa Fulky

Marcel Proust (1871 – 1922) bývá právem pokládán za autora, který
se zapsal do dějin literatury jediným dílem, sedmisvazkovým románovým
cyklem Hledání ztraceného času, jenž vycházel v letech 1913 až
1927.

30. ledna 2013

S Proustem na věčné časy

K nejhezčím knihám roku, ba posledních let, se bezpochyby řadí nové vydání Proustova Hledání ztraceného času, toho kolosu moderní světové literatury. Nakladatelství Rybka ji pojalo jako umělecký čin sám o sobě: hřbety sedmi svazků tohoto veledíla skládají Seuratův obraz, jenž svou chvějivou krásou evokuje atmosféru Proustova textu.